Václav Prokůpek: Z našich kohoutků nateklo nadnárodním firmám více jak 5 miliard korun

Share Button

Z obchodu  s vodou se stane v budoucnu  nejlukrativnější záležitost. Ostatně je jím již od roku 1990. Vodu potřebuje každý a do našich domovů se dostává dlouhou  cestou prostřednictvím zpracovatelů  a obchodníků.

Za vše mluví prodej balené vody, ještě v dobách mého dětství nevídaná věc. Tekuté zlato vydělává nadnárodním koncernům biliony, a aniž si to uvědomujeme, i voda tekoucí nám z vodovodních kohoutků v našich domovech již není naše.  Bylo natočeno spoustu dokumentů a reportáží  o problematice vodohospodářství  měst a obcí, ale řešením se snad ani nikdo  nezabývá, možná z i důvodu  osobního prospěchu odpovědných lidí.

Důsledky pro budoucí roky však čas od času prosakují z medií již dnes, zrovna jako prosakují neopravované potrubní systémy, o kterých čas od času slyšíme při zamoření vody bakteriemi pro zdraví  nebezpečnými.  Těchto zpráv bude v důsledku špatných rozhodnutí při privatizaci vody značně přibývat a teprve potom se lidé začnou obávat  důsledků a ztráty komfortu,na který jsou zvyklí. Častější odstávky vody, možná jen určené hodiny, kdy voda doma poteče. Zatím jsme si zvykli, že cena vody stoupá, kvalita trubek však zastarává. Řeší se jen akutní stavy.

Důvod? V řadě regionů vlastní obchod s vodou francouzi (Veolia), tudíž část zisků odtéká do Francie . O strukturu vodovodního potrubí se však stará město. Nyní je nejvyšší  čas začít přemýšlet, až se vám při doručení vyúčtování z vodáren zase bude zdát, že jste málo s vodou šetřili. Naopak, čím budete spotřebovávat méňě vody , tím víc bude růst cena. Jedinou možnost ušetření vidím v odstranění  koncernu, který nám namluvil, že bez něho nezvládneme sami sobě dodávat vodu. Používají se totiž peníze k regulaci a rozdělování zdrojů kvůli zisku a lidé v tom jedou – zatím –  sami za sebe. Týká se to i energií, tepláren, atd. Prodáváme akcie zdrojů národních zdrojů, což úplně není asi podle zdravého rozumu nejrozumnější.

Řešení?  Politici se nesmí stát zdrojem zisků na úkor prosperity lidí. Možná si můžeme vzít příklad z míst ve světě, kde se lidem vše podařilo zvrátit. Např. v roce 2000 v Bolívii, město Cochabamba vyhrálo „válku o vodu“ s nadnárodní korporací Bechtel,  Berlín r. 2012 zrušení smluv  a zpětné vykoupení  vodáren od Veolie . Nemusíme ani za hranice naší země, kdy se v některých regionech politici o obchodu s Veolií ani jinou korporací nenechali zlákat.  Možné nápravné řešení je deprivatizace zdrojů a zastavení toku peněz do ciziny.

Voda je počátek všeho, základ života, nejdůležitější surovina ve všech průmyslových odvětvích. Už první ze sedmi mudrců Tháles z Milétu ( 6.stol. př.n.l.) stanovil vodu jako první základní element kosmologie, později přidal oheň, zemi a vzduch.

                                                   

Václav Prokůpek

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *